Encyklopedie

Dháka je hlavním městem Bangladéše a leží na veletoku Brahmaputra. V 17. st. nabyla na významu, neboť se stala středem zájmu Holanďanů, Britů a Francouzů, kteří tu obchodovali. Město se může pyšnit ekologickou dopravou, protože v něm na každém kroku potkáme typickou rikšu. Veřejné doprava tu zatám nefunguje. Obybatelstvo tvoří Bengálci, pro které je typická pohostinnost a fakt, že je většinou zastihnete žvýkat betelové listy a popíjet čaj.

Největší hinduistický chrám v Bangladéši, nachází se v Dháce. Byl postaven ve 12. století, ale současný architektonický styl chrámu nelze datovat do tohoto období kvůli četným opravám, rekonstrukcím a přestavbám, ke kterým došlo v průběhu času. Je součástí slavného Shakti Peethas na indickém subkontinentu. Chrám Dhakeshwari je centrem společensko-kulturní i náboženské činnosti. Každý rok se v Dháce koná největší oslava Durga Puja (nejdůležitější událost v bengálském hinduistickém kalendáři).

Druhé největší město v Bangladéši a zároveň jeho hlavní vývozní a dovozní přístav. V minulosti sloužil jako bráno do celého Bengálska. Vystřídala se tu nadvláda Portugalců, poté Britů a nakonec Pákistánců, až v roce 1971 byla vyhlášena nezávislost Bangladéše. Jako důsledek má město po Dháce njevětší kulturní diverzitu.

Umělě vytvořené vnitrozemské jezero Kaptai bylo spolu s přehradou vybudováno na řece Karnaphuli jako součást projekt na postavení hydroelektrárny. Jezero se nachází na jihovýchodě Bangladéše, je průměrně hluboké 30 metrů a největší v Bangladéši.

Cox’s Bazar je přístavní město v jihovýchodním Bangladéši. Ekonomika město je založena převáýně na turistickém ruchu. Důvodem je nejdelší písečná pláž na světě, měřící 125 km. Město bylo založeno koncem 18. století uprchlíky z Arakanského státu, které vedl britský diplomat Hiram Cox, podle kterého je město pojmenováno menováno.

Je největší řeka Indie, která mimo jiné protéká i Bangladéšem a ústí do Bengálského zálivu. Je 2510 km dlouhá. Povodí má rozlohu 1 120 000 km2. Společně s Brahmaputrou vytváří jednu z největších delt na světě, která má složitou strukturu. Dělí se na dvě části. Severní nezatopovaná část delty má dobře živenou úrodnou půdu, která je pokrytá převážně plantážemi rýže. Jižní zatopovaná část delty je rozlohou menší. Nazývá se Sundarbans a pokrývají jí džungle a bažiny. Nacházejí se zde rozsáhlé mangrovníkové porosty a vyskytuje se tygr indický.

Je 2 900 km dlouhá. Povodí má rozlohu 935 000 km2 . Delta Gangy a Brahmaputry (Džamuny) se také nazývá Bengálská. Toto území má rozlohu asi 80 000 km².

3. největší město v Bangladéši (po Dháce a Čitagongu), říční přístav.

2. největší přístav v zemi. Mongla je bránou pro turistické lodě cestující na dvě místa světového dědictví UNESCO v regionu, včetně Sundarbans a mešity Bagerhat.

Indický národní park v Západním Bengálsku leží v deltě řeky Gangy. Nacházejí se zde největší mangrovníkové porosty na světě. Mangrovy jsou charakteristické opěrnýmni a dýchacími kořeny, které se vlivem vodní hladiny zaplavují. Součástí parku je rezervace určená na ochranu vzácného bengálského tygra. V roce 1985 byl park zapsán na seznam UNESCO.

Neúplný komplex pevnosti Mughal ze 17. století, který stojí před řekou Buriganga v jihozápadní části Dháky. Pevnost nebyla nikdy dokončena a dlouhou dobu neosídlena.

Dháka je hlavním městem Bangladéše a leží na veletoku Brahmaputra. V 17. st. nabyla na významu, neboť se stala středem zájmu Holanďanů, Britů a Francouzů, kteří tu obchodovali. Město se může pyšnit ekologickou dopravou, protože v něm na každém kroku potkáme typickou rikšu. Veřejné doprava tu zatám nefunguje. Obybatelstvo tvoří Bengálci, pro které je typická pohostinnost a fakt, že je většinou zastihnete žvýkat betelové listy a popíjet čaj.

Městečko Šrímangal je nejenom centrem nejmalebnější části země, ale také čajovým centrem Bangladéše. S pěstováním čaje zde začali už v roce 1857 Britové. Dokonce si tehdy přivezli zkušené pracovní síly z indických států Ásám, Urísa a Bihár. Polovinu plantáží stále vlastní velké britské společnosti a sběru čaje se věnují téměř výhradně potomci původních přistěhovalců z Indie.

Malý stát v severovýchodní Indii. Jeho jméno znamená v sanskrtu „příbytek mraků“. Sousedí s Ásámem na severu a Bangladéšem na jihu. Hlavní město je Šilaung. Chudý stát, hlavní úlohu v ekonomice má zemědělství. Díky horám a tomu, že leží na severu Indie, má většina státu horské subtropické klima. Přezdívá se mu proto „Skotsko východu“.

Je nejvlhčím městem na světě, ročně tu spadne průměrně 12 m srážek. Tato oblast je tak vlhká proto, že náhle stoupající horské pásmo zachycuje vlhkost monzunů přicházejících od Indického oceánu.

Název pochází z jazyka kmene Khasi a znamená to „skočit z Ka Likai“ podle ženy Likai, která skočila z útesů vedle vodopádů. Vodopády se nachází v nadmořské výšce 1239 metrů. Noh Kalikai jsou nejvyšší vodopády v celé Indii a dosahují výšky 340 metrů.

Asám je severovýchodní stát Indie s rozlohou rovnající se České republice a obyvatelstvem přes 26 milionů lidí. Většina území státu leží v nížině řeky Brahmaputra a na severu se zvedají hory do výšky naší Sněžky. Pěstuje se tu odrůda čaje Assam, rýže, kurkum, bambus a juta. Největší ekonomickm příjmem jhe těžba ropy a zemního plynu spolu s vývozem hedvábí.

První zmínky o městě se objevují už ve starém eposu Mahábhárata. Mezi 6. stol. po Kr. a 11. stol. po Kr. hrálo významnou ekonomickou a strategickou roli v regionu. S příchodem islámu ve 12. stol. město upadá. V současné době je Guváhatí jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících měst v Indii. Je domovem největší indické burzy s čajem.

V sanskrtu název znamená „devět nebeských těles vesmíru“ a je devíti astronomickými těly a božstvy v hinduismu a hindské astrologii. Jsou to Slunce, Měsíc, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše, Saturn a dva měsíční uzly (severní a jižní).

Národní park Kaziranga se nachází v Ásámu a je chráněný jako Světové dědictví (od r. 1985). Žije zde tygr indický, nosorožec indický, slon indický, sambar indický a další vzácné druhy. Historie parku sahá k počátkům 20. století.

Nagaland je hornatý stát na severovýchodě Indie. Žije zde přibližně 2 miliony lidí, z toho 12 hlavních kmenů původních obyvatel Nágů. Pozoruhodné je, že 90% obyvatel jsou náboženstvím křesťané. Nágové žijí v opevněných vesnicích. Jejich život je plný rituálů a tradic. Hodně rozšířené je tetování (i na obličeji). Do poloviny 20.st. Některé kmeny praktikovaly mezikmenový lov lebek, až byly pokřesťanštěni protestantskými misionáři. Dnes se živí převážně zemědělstvím.

Leží v Nágsku na severovýchodě Indie. Jedná se o krásné umělé jezero vytvořené díky vybudování masivní hydroelektrické přehrady přes řeku Umiam. Jezero je významné pro vodní sporty.

Hornbillský festival je oslavou, která se koná každý rok od 1. do 10. prosince v Nagalandu v severovýchodní Indii. Nazývá se také „festival festivalů“. Týdenní festival spojuje všechny v Nagalandu. K vidění jsou tradiční umění, která zahrnují obrazy, řezby ze dřeva a sochy. Mezi hlavní přednosti festivalu patří tradiční výstava Naga Morungs a prodej umění a řemesel, stánky s jídlem, stánky s bylinkovou medicínou, květinové show, kulturní směs – písně a tance, módní přehlídky, soutěž krásy, tradiční lukostřelba, zápas Naga, domorodé hry a hudební koncert. Festival odhaluje kulturu a tradici kmenových národů a posiluje identitu Nagalandu jako jedinečný stát v indické federální unii. Nagové považují své festivaly za svaté, takže účast na těchto festivalech je nezbytná.

Dibrugarh je město ve státě Assam v Indii a je rozvíjejícím se komunikačním a průmyslovým centrem severovýchodní Indie. Toto krásné město je bránou do tří čajových čtvrtí Tinsukia, Dibrugarh a Sivasagar. Tyto tři oblasti vypěstují přibližně 50% indické čajové plodiny Assam, a proto se Dibrugarh nazývá také „čajové město Indie“. Dibrugarh se nachází 439 km východně od Guwahati, největšího města indického státu Assam. Nachází se zde nejdelší silniční a železniční most Indie – Bogibeel, který se rozkládá přes Brahmaputru. Jeho odkončení trvalo 200 měsíců a je 4,94 km dlouhý.

Kalkata je hlavní město Bengálska a leží na břehu řeky Huglí. Podobně jako v celé Indii tu část dopravy obstarávají motorikšové a cyklorikšové Je to město, kde žila a působila dnes blahořečená Matka Tereza, která svůj život zasvětila boji proti chudobě. V kotrastu s chudobou tu vidíme perfektně udržovaný park Maiden spamátkami z viktoriánské éry.

Je neodmyslitelným symbolem Kalkaty. Most přes řeku Huglí byl postaven mezi lety 1937–1943, měří 705 m a každodenně ho využívá 150 tisíc automobilů a více než 4 miliony chodců.

Chrám zasvěcený krvelačné bohyni Kálí patří mezi 51 posvátných míst, tzv. šakti píth, jež se podle hinduistů vyznačují vysokou koncentrací energie. Na vyobrazeních mívá mimo jiné tmavě modrou barvu, vyplazený jazyk a čtyři ruce.

Dháka je hlavním městem Bangladéše a leží na veletoku Brahmaputra. V 17. st. nabyla na významu, neboť se stala středem zájmu Holanďanů, Britů a Francouzů, kteří tu obchodovali. Město se může pyšnit ekologickou dopravou, protože v něm na každém kroku potkáme typickou rikšu. Veřejné doprava tu zatám nefunguje. Obybatelstvo tvoří Bengálci, pro které je typická pohostinnost a fakt, že je většinou zastihnete žvýkat betelové listy a popíjet čaj.

Největší hinduistický chrám v Bangladéši, nachází se v Dháce. Byl postaven ve 12. století, ale současný architektonický styl chrámu nelze datovat do tohoto období kvůli četným opravám, rekonstrukcím a přestavbám, ke kterým došlo v průběhu času. Je součástí slavného Shakti Peethas na indickém subkontinentu. Chrám Dhakeshwari je centrem společensko-kulturní i náboženské činnosti. Každý rok se v Dháce koná největší oslava Durga Puja (nejdůležitější událost v bengálském hinduistickém kalendáři).

Druhé největší město v Bangladéši a zároveň jeho hlavní vývozní a dovozní přístav. V minulosti sloužil jako bráno do celého Bengálska. Vystřídala se tu nadvláda Portugalců, poté Britů a nakonec Pákistánců, až v roce 1971 byla vyhlášena nezávislost Bangladéše. Jako důsledek má město po Dháce njevětší kulturní diverzitu.

Umělě vytvořené vnitrozemské jezero Kaptai bylo spolu s přehradou vybudováno na řece Karnaphuli jako součást projekt na postavení hydroelektrárny. Jezero se nachází na jihovýchodě Bangladéše, je průměrně hluboké 30 metrů a největší v Bangladéši.

Cox’s Bazar je přístavní město v jihovýchodním Bangladéši. Ekonomika město je založena převáýně na turistickém ruchu. Důvodem je nejdelší písečná pláž na světě, měřící 125 km. Město bylo založeno koncem 18. století uprchlíky z Arakanského státu, které vedl britský diplomat Hiram Cox, podle kterého je město pojmenováno menováno.

Je největší řeka Indie, která mimo jiné protéká i Bangladéšem a ústí do Bengálského zálivu. Je 2510 km dlouhá. Povodí má rozlohu 1 120 000 km2. Společně s Brahmaputrou vytváří jednu z největších delt na světě, která má složitou strukturu. Dělí se na dvě části. Severní nezatopovaná část delty má dobře živenou úrodnou půdu, která je pokrytá převážně plantážemi rýže. Jižní zatopovaná část delty je rozlohou menší. Nazývá se Sundarbans a pokrývají jí džungle a bažiny. Nacházejí se zde rozsáhlé mangrovníkové porosty a vyskytuje se tygr indický.

Je 2 900 km dlouhá. Povodí má rozlohu 935 000 km2 . Delta Gangy a Brahmaputry (Džamuny) se také nazývá Bengálská. Toto území má rozlohu asi 80 000 km².

3. největší město v Bangladéši (po Dháce a Čitagongu), říční přístav.

2. největší přístav v zemi. Mongla je bránou pro turistické lodě cestující na dvě místa světového dědictví UNESCO v regionu, včetně Sundarbans a mešity Bagerhat.

Indický národní park v Západním Bengálsku leží v deltě řeky Gangy. Nacházejí se zde největší mangrovníkové porosty na světě. Mangrovy jsou charakteristické opěrnýmni a dýchacími kořeny, které se vlivem vodní hladiny zaplavují. Součástí parku je rezervace určená na ochranu vzácného bengálského tygra. V roce 1985 byl park zapsán na seznam UNESCO.

Neúplný komplex pevnosti Mughal ze 17. století, který stojí před řekou Buriganga v jihozápadní části Dháky. Pevnost nebyla nikdy dokončena a dlouhou dobu neosídlena.

Městečko Šrímangal je nejenom centrem nejmalebnější části země, ale také čajovým centrem Bangladéše. S pěstováním čaje zde začali už v roce 1857 Britové. Dokonce si tehdy přivezli zkušené pracovní síly z indických států Ásám, Urísa a Bihár. Polovinu plantáží stále vlastní velké britské společnosti a sběru čaje se věnují téměř výhradně potomci původních přistěhovalců z Indie.

Malý stát v severovýchodní Indii. Jeho jméno znamená v sanskrtu „příbytek mraků“. Sousedí s Ásámem na severu a Bangladéšem na jihu. Hlavní město je Šilaung. Chudý stát, hlavní úlohu v ekonomice má zemědělství. Díky horám a tomu, že leží na severu Indie, má většina státu horské subtropické klima. Přezdívá se mu proto „Skotsko východu“.

Je nejvlhčím městem na světě, ročně tu spadne průměrně 12 m srážek. Tato oblast je tak vlhká proto, že náhle stoupající horské pásmo zachycuje vlhkost monzunů přicházejících od Indického oceánu.

Název pochází z jazyka kmene Khasi a znamená to „skočit z Ka Likai“ podle ženy Likai, která skočila z útesů vedle vodopádů. Vodopády se nachází v nadmořské výšce 1239 metrů. Noh Kalikai jsou nejvyšší vodopády v celé Indii a dosahují výšky 340 metrů.

Asám je severovýchodní stát Indie s rozlohou rovnající se České republice a obyvatelstvem přes 26 milionů lidí. Většina území státu leží v nížině řeky Brahmaputra a na severu se zvedají hory do výšky naší Sněžky. Pěstuje se tu odrůda čaje Assam, rýže, kurkum, bambus a juta. Největší ekonomickm příjmem jhe těžba ropy a zemního plynu spolu s vývozem hedvábí.

První zmínky o městě se objevují už ve starém eposu Mahábhárata. Mezi 6. stol. po Kr. a 11. stol. po Kr. hrálo významnou ekonomickou a strategickou roli v regionu. S příchodem islámu ve 12. stol. město upadá. V současné době je Guváhatí jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících měst v Indii. Je domovem největší indické burzy s čajem.

V sanskrtu název znamená „devět nebeských těles vesmíru“ a je devíti astronomickými těly a božstvy v hinduismu a hindské astrologii. Jsou to Slunce, Měsíc, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše, Saturn a dva měsíční uzly (severní a jižní).

Národní park Kaziranga se nachází v Ásámu a je chráněný jako Světové dědictví (od r. 1985). Žije zde tygr indický, nosorožec indický, slon indický, sambar indický a další vzácné druhy. Historie parku sahá k počátkům 20. století.

Nagaland je hornatý stát na severovýchodě Indie. Žije zde přibližně 2 miliony lidí, z toho 12 hlavních kmenů původních obyvatel Nágů. Pozoruhodné je, že 90% obyvatel jsou náboženstvím křesťané. Nágové žijí v opevněných vesnicích. Jejich život je plný rituálů a tradic. Hodně rozšířené je tetování (i na obličeji). Do poloviny 20.st. Některé kmeny praktikovaly mezikmenový lov lebek, až byly pokřesťanštěni protestantskými misionáři. Dnes se živí převážně zemědělstvím.

Leží v Nágsku na severovýchodě Indie. Jedná se o krásné umělé jezero vytvořené díky vybudování masivní hydroelektrické přehrady přes řeku Umiam. Jezero je významné pro vodní sporty.

Hornbillský festival je oslavou, která se koná každý rok od 1. do 10. prosince v Nagalandu v severovýchodní Indii. Nazývá se také „festival festivalů“. Týdenní festival spojuje všechny v Nagalandu. K vidění jsou tradiční umění, která zahrnují obrazy, řezby ze dřeva a sochy. Mezi hlavní přednosti festivalu patří tradiční výstava Naga Morungs a prodej umění a řemesel, stánky s jídlem, stánky s bylinkovou medicínou, květinové show, kulturní směs – písně a tance, módní přehlídky, soutěž krásy, tradiční lukostřelba, zápas Naga, domorodé hry a hudební koncert. Festival odhaluje kulturu a tradici kmenových národů a posiluje identitu Nagalandu jako jedinečný stát v indické federální unii. Nagové považují své festivaly za svaté, takže účast na těchto festivalech je nezbytná.

Dibrugarh je město ve státě Assam v Indii a je rozvíjejícím se komunikačním a průmyslovým centrem severovýchodní Indie. Toto krásné město je bránou do tří čajových čtvrtí Tinsukia, Dibrugarh a Sivasagar. Tyto tři oblasti vypěstují přibližně 50% indické čajové plodiny Assam, a proto se Dibrugarh nazývá také „čajové město Indie“. Dibrugarh se nachází 439 km východně od Guwahati, největšího města indického státu Assam. Nachází se zde nejdelší silniční a železniční most Indie – Bogibeel, který se rozkládá přes Brahmaputru. Jeho odkončení trvalo 200 měsíců a je 4,94 km dlouhý.

Kalkata je hlavní město Bengálska a leží na břehu řeky Huglí. Podobně jako v celé Indii tu část dopravy obstarávají motorikšové a cyklorikšové Je to město, kde žila a působila dnes blahořečená Matka Tereza, která svůj život zasvětila boji proti chudobě. V kotrastu s chudobou tu vidíme perfektně udržovaný park Maiden spamátkami z viktoriánské éry.

Je neodmyslitelným symbolem Kalkaty. Most přes řeku Huglí byl postaven mezi lety 1937–1943, měří 705 m a každodenně ho využívá 150 tisíc automobilů a více než 4 miliony chodců.

Chrám zasvěcený krvelačné bohyni Kálí patří mezi 51 posvátných míst, tzv. šakti píth, jež se podle hinduistů vyznačují vysokou koncentrací energie. Na vyobrazeních mívá mimo jiné tmavě modrou barvu, vyplazený jazyk a čtyři ruce.

Město Dárdžiling leží v nadmořské výšce 2000 m nedaleko hranice se Sikkimem. Na místních čajových plantážích pracuje během doby sklizně od dubna do října na 40 000 lidí, Čaje z Dárdžilingu platí za „šampaňské“ mezi čaji. Kromě čaje je město proslulé buddhistickými chrámy a památkami koloniální architektury.

Sikkim je malý svazový stát Indie, který leží v Himalájích a má přes 500 000 obyvatel. Název pochází z jazyka limbu a znamená nový palác, myšleno palác prvního vládce státu. Původními obyvateli jsou Lepchové, kromě nich tu žijí i Nepálci, většinou hinduisté a buddhisté. Pro svou oblíbenost mezi obyvateli si stát vysloužil přezdívku orchidejový stát.

Tento národní park leží na úpatí pohoří Východního Himálaje. Díky své bohaté fauně a floře byl park v roce 1941 vyhlášen přírodní rezervací. Mají tu nejpočetnšjší populaci nosorožce indického. Vedle toho můžete obdivovat leoparda indického, slony, sambary, divoká prasata a indické bizony.

Hlavní město Bhútánu leží na středozápadě země a s nadmořskou výškou 2 000 m se řadí k horským městům. Nachází se zde spoustů dzongů (typických bhútanských pevností), tradičních trhů, kde řemeslníci předvádějí svoje schopnosti a předhání se, kdo získá víc zákazníků. Můžete tu pořídit tradiční bhútánské masky, látky,nože nebo šperky.

Město Dárdžiling leží v nadmořské výšce 2000 m nedaleko hranice se Sikkimem. Na místních čajových plantážích pracuje během doby sklizně od dubna do října na 40 000 lidí, Čaje z Dárdžilingu platí za „šampaňské“ mezi čaji. Kromě čaje je město proslulé buddhistickými chrámy a památkami koloniální architektury.

Sikkim je malý svazový stát Indie, který leží v Himalájích a má přes 500 000 obyvatel. Název pochází z jazyka limbu a znamená nový palác, myšleno palác prvního vládce státu. Původními obyvateli jsou Lepchové, kromě nich tu žijí i Nepálci, většinou hinduisté a buddhisté. Pro svou oblíbenost mezi obyvateli si stát vysloužil přezdívku orchidejový stát.

Tento národní park leží na úpatí pohoří Východního Himálaje. Díky své bohaté fauně a floře byl park v roce 1941 vyhlášen přírodní rezervací. Mají tu nejpočetnšjší populaci nosorožce indického. Vedle toho můžete obdivovat leoparda indického, slony, sambary, divoká prasata a indické bizony.

Hlavní město Bhútánu leží na středozápadě země a s nadmořskou výškou 2 000 m se řadí k horským městům. Nachází se zde spoustů dzongů (typických bhútanských pevností), tradičních trhů, kde řemeslníci předvádějí svoje schopnosti a předhání se, kdo získá víc zákazníků. Můžete tu pořídit tradiční bhútánské masky, látky,nože nebo šperky.

Káthmándú je hlavní a největší město Nepálu a leží v zeleném údolí Káthmándú Valley. Město má bohatou historii, o jejíž existenci svědčí dnes 130 důležitých památek. 7 z nich je zapsáno na seznamu UNESCO. Vě městě žije asi 1,5 milionu obyvatel. Dochází zde k mísení prvků budhismu a hinduismu, což se odráží na způsobu života místních.