Encyklopedie

Alaro je klidné tradiční mallorské město vyplavené v klidném údolí jižně od Serra de Tramuntana. Hlavní náměstí je opravdovým krásným místem představujícím památky jako kostel a radnice. Nejznámější turistickou atrakcí Alara je jeho starobylý hrad „ Castell d’Alaro “, který leží na vrcholu hory ve výšce 822 metrů, na skalnatém výchozím okraji města. Ačkoli se předpokládá, že zde byla původně postavena stavba pro vojenské účely, zříceniny hradu byly postaveny křesťanskými obyvateli, aby zabránili invazi pirátů po 13. století. Stoupání na vrchol stojí za to pro nádherný výhled na údolí a směrem k moři.

Současné město Alcudia, bylo osídleno již v době bronzové. Největší městskou atrakcí a také památkou jsou starověké hradby, které byly stavěny od roku 1298 a byly dokončeny až roky 1362. Po hradbách je možné se procházet a je z nich vidět až na přilehlá města. Z městských hradeb je navíc dobře vidět i na kostel sv. Jakuba, který ale náleží do katastrální výměry Pollençy.

Cap Blanc je jedno z nejzajímavějších geografických bodů na Mallorce. Cap Blanc je jedno z nejstrmějších z mallorského pobřeží. Plochý, divoký a kamenitý povrch, který zabírá většinu této oblasti, kontrastuje se svislými stěnami. V jeho krajinné krajině (nízký les) jsou plazi a drobní savci. Znakem Cap Blanc je jeho maják s věží, která je vysoká 12 metrů.

Tento unikátní komplex krápníkového království se rozkládá na ploše 2 kilometrů. Uvnitř Dračí jeskyně vás čekají různé krápníkové útvary a podzemní síně vytvořené přírodou.

Mallorca, je ostrov náležící Španělsku, největší nejen z Baleárských ostrovů, ale také největší ostrov Španělska. Leží v západní části Středozemního moře ve vzdálenosti přibližně 200 kilometrů od Valencie, Barcelony a Alžíru.

Manacor láká svým kulturním zázemím představovaným historickými budovami a stavbami. Ve městě sídlí manufaktura, kde se vyrábějí perly Majorica. Mallorské perly jsou sice umělé, ale vyrábějí se z přírodních surovin.

Výstup na Puig de Randa na Mallorce je také známý jako výstup na Santuari de Cura, Puig de Cura nebo jen Cura. Cura je to, co říkají ukazatele na výstupu, a tento odkaz je způsoben tím, že na vrcholu kopce najdete první mallorský klášter, postavený ve 13. století.

Serra de Tramuntana je pohoří na Mallorce, hlavním z Baleárských ostrovů. Táhne se podél severního pobřeží ostrova ve směru jihozápad-severovýchod. Jeho délka je přibižně 70 km. Nejvyšším vrcholem pohoří je hora Puig Major, která dosahuje výšky 1 445 metrů na mořem. Druhou nejvyšší horou je Puig de Massanella.

Borecký prales leží v severovýchodním Polsku. Nachází se na okraji jezerní oblasti Ełk, v makroregionu Mazurské jezerní oblasti. Název lesa pochází z města Borki , které podle lidových pramenů založili bratři Borkówové, kteří pravděpodobně pocházeli z Kurpiowského lesa. Ve Wolisku v bývalém šlechtitelském centru bizonů je oblast s vyhlídkovou plošinou, ze které turisté mohou pozorovat několik bizonů žijících v lese.

Giżycko je město v Polsku, na východě Varmijsko-mazurského vojvodství. Giżycko leží na břehu sedmi jezer, z nichž největší jsou Niegocin a Kisajno. Počátky města se kladou kamsi do 2. poloviny 16. století, kdy město vzniklo nejprve jako osada kolem opevněného sídliště Lötzen, jenž zde kolem roku 1340 vybudoval Řád německých Rytířů. Gizycko má dvě nejvýznamnější památky. Jednou z nich je masivní a velmi dobře zachovaná cihlová tvrz Boyen, ve které se dnes nachází muzeum a druhou jsou pozůstatky křižáckého hradu.

Vlčí doupě Adolf Hitler využíval v letech 1939–1945. Hitlerovo Vlčí doupě v pusté krajině východopruských Mazurských jezer patří k těm nejznámějším. Zde také nacistický diktátor pobýval nejdéle, asi 800 dní. Vlčí doupě tvořilo asi 80 hlavních železobetonových i zděných objektů různého provedení.

Jezero Łuknajno v roce 1977 bylo vyhlášeno biosférickou rezervací UNESCO. Jezero je známé už mnoho desetiletí jako lokalita pro labutě. Hnízdí tam každý rok mnoho párů divokých labutí. Jezero je součástí větší chráněné oblasti známé jako Mazurský krajinný park.

Mikołajki je považováno za turistické centrum. Leží na březích stejnojmenného jezera a postupně přechází v největší jezero Mazur – Śniardwy.

Obec Wejsuny byla založena v roce 1763. V obci se nachází novogotický evangelický kostel z roku 1898 a dřevěné maurské chaty z konce 19. a začátku 20. století. Nejzajímavějším nálezem z Wejsunu je bezpochyby kamenná socha pruského božstva tzv. Kamienna Baba, která pocházející z galindiánského kmene.

Śniardwy je největší jezero v Polsku, leží ve Varmijsko-mazurském vojvodství, v Mazurském pojezeří, v oblasti Velkých mazurských jezer. Jezero vzniklo zatopením prohlubně, vzniklé po rozpuštění ledovce.

Brennerský průsmyk se nachází ve Východních Alpách na rakousko-italských hranicích, odděluje Stubaiské Alpy a Zillertalské Alpy. Nalézá se ve výšce 1 374 m n. m. Na italské straně průsmyku leží obec Brenner s velkým nádražím.

Bruneck je město v Jižním Tyrolsku v Itálii, středisko regionu Pustertal. Leží na řece Rienz v nadmořské výšce okolo 850 m n. m. Mezi ostatními si dominantní místo uzurpuje místní středověký hrad. Byl zde vybudován dávno před vznikem města, někdy v polovině 13. století na popud biskupa z Brixenu.

Conegliano je město v Itálii. Nachází se v provincii Treviso v regionu Benátsko. Žije v něm přibližně 35 tisíc obyvatel. Leží na přechodu podhůří Bellunských Alp do Pádské nížniny. Městu dominuje hrad s muzeem a katedrálou (1352), který má zvonici (1497) a jemný oltář (1493) od malíře Cima da Conegliana, rodáka z města.

Cortina d’Ampezzo je město v provincii Belluno v severoitalském Benátsku. Nachází se v Dolomitech. V roce 1956 se zde konaly zimní olympijské hry, v roce 1963 pak mistrovství světa v krasobruslení. Krása údolí Ampezzo přitahuje návštěvníky z celého světa v kteroukoli roční dobu. Údolí je obklopeno majestátními vrcholky, které jsou součástí světového přírodního dědictví UNESCO.

Jesolo je italské město v oblasti Benátsko v provincii Venezia. Leží na břehu zálivu Laguna del Mort, nedaleko ústí řek Piava a Sile. Město je důležitým centrem turistiky: nachází se zde 15 km dlouhá pláž Lido di Jesolo. Od roku 1998 se ve městě koná velký mezinárodní festival písečných soch

Jezero se nachází ve výšce 386 metrů a v současné době má plochu 7,2 čtverečních kilometrů s průměrnou hloubkou 33 metrů. Původně to bylo přirozeně menší jezero, ale během 30. let bylo rozšířeno o přehradu. Oblast jezera je velmi větrná lokalita a jako taková je oblíbeným místem pro plachtění, vodní sporty.

Město bylo svou strategickou polohou středověkou pevností s opevněním, které se nazývalo „opevněné město Veneto“.

Treviso je italské město v oblasti Benátsko, hlavní město stejnojmenné provincie.Město leží v úrodné benátské nížině, asi 30 km severně od Benátek a 15 km od řeky Piave. V Trevisu sídlí italská oděvní firma Benetton a výrobce domácích spotřebičů a kávovarů. Treviso naprostým rájem. V Trevisu vznikl patrně nejslavnější italský dezert – tiramisu. Srdce města tvoří náměstí Piazza dei Signori. Úhledné a útulné náměstí je uvozeno několika nádhernými paláci, mezi nimiž stojí v popředí Palazzo dei Trecento ze 13. a 14. století, dnes v něm sídlí městské zastupitelstvo. Vnitřek paláce zdobí fresky s motivy moci a spravedlnosti, které vytvořili různí benátští umělci během 14. až 16. století.

Nachází se ve středu až severovýchodu země, nedaleko řeky Tara a města Kolašin v pohoří Bjelasica. Park má rozlohu 5 650 hektarů. Jeho střed tvoří Biogradsko jezero (ledovcového původu). Jezero obklopují hory vysoké 2 000 m n. m. Nejvyšším vrcholkem je Crna Glava s výškou 2 139 m n. m. V blízkosti jezera nachází vyhlídka Bendovac. Park je významný hlavně díky své fauně a flóře.

V srdci Biogradské Gory je snad „nejromantičtější“ Biogradské jezero. V zimě je jezero pokryté hustým ledem. Jezero je 1100 metrů dlouhé a 410 metrů široké, s průměrnou hloubkou 4,5 metrů, díky čemuž je vhodné k plavbě a potěšení z čistého horského vzduchu a neuvěřitelných scén odrazů okolních hor v smaragdové barvě jezera. Mnoho odborníků, místních i zahraničních, jej považuje za nejkrásnější jezero na Balkánském poloostrově.

Dubrovník je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie na úpatí vápencového pohoří, s jedinečnou okolní subtropickou vegetací a umělecky a historicky unikátními stavbami. Dubrovník je nejpůsobivějším a nejhezčím městem Chorvatska. Ne nadarmo se mu přezdívá „perla Jadranu“. V roce 1979 byl Dubrovník zapsán na Seznam kulturního dědictví UNESCO.

Durmitor je pohoří, které se nachází na severu Černé Hory, u hranic s Bosnou a Hercegovinou. Je součástí Dinárských hor. Nejvyšším vrcholem Durmitoru je Bobotov kuk. Krajina je zde pustá, roste zde převážně tráva a kleč, potom také různé druhy mechů. Nejimpozantnější částí národního parku je kaňon řeky Tary. Durmitor byl vyhlášen národním parkem v roce 1952 a nyní je jeho velká část vzata pod záštitu organizace UNESCO.

Žabljak je město ležící na severu Černé Hory. Žije v něm necelé 2000 obyvatel. Město je situováno uprostřed náhorní plošiny pohoří Durmitor, které je přírodní památkou UNESCO a národním parkem. Jednou z mála dochovaných staveb je kostel sv. Preobraženje z roku 1862. Kostel byl postavený na počest vítězství Černohorského knížectví nad Osmanskou říší.

Tento vápencový kaňon má průměrnou hloubku 1 100 m, v některých místech je hluboký až 1 300 m. Řeka Tara má celkovou délku 144 km, z nichž posledních 36 km tvoří černohorsko-bosenskou hranici. Pro vodáky je učiněným rájem 80 km dlouhý neosídlený kaňon, jehož dolní tok s křišťálově čistou vodou je sjízdný po celý rok.

Skadarské jezero je krasové jezero na hranicích Černé Hory a Albánie. Jde o největší jezero na Balkáně. Černohorská část jezera o celkové rozloze 40 000 m² byla v roce 1983 vyhlášena národním parkem. Skadarské jezero je také jednou z největších ptačích rezervací.

Ajaccio je město a přístav ležící na západním pobřeží ostrova. Je považováno za hlavní město ostrova. Má přes 67 000 obyvatel. Nalézá se v něm rodný dům, muzeum i památník Napoleona Bonaparta. Ve městě sídlí fotbalový klub AC Ajaccio.

Aullène je vesnička ležící asi 40 km severovýchodně od vnitrozemského města Sartène na Korsice. Její poloha v půli cesty mezi východním a západním pobřežím ji předurčuje k příjemné zastávce mnoha cestovatelů. Patrně jedinou pamětihodností v Aullène je kostel ze 17. století, jehož vyřezávanou kazatelnu podpírají mořské příšery vynořující se z hlavy Maura. Okolí vesnice pokrývají kaštanové lesy.

oblast Bavella má překrásné scenérie skalních věží a je opravdovým rájem pro zájemce o pěší turistiku. Ve výšce 1 218 m se nachází stejnojmenné sedlo, kolem něhož se vypínají skalní věže (jehly) zvané Aiguilles de Bavella. Bezprostřední okolí průsmyku obklopuje nádherné panorama vrcholů a bohatých lesů.

Bonifacio je opevněné středověké město na křídové skále je nejjižnějším výběžkem Korsiky. Leží pouhých 12 km od Sardínie. Patří mezi skvosty ostrova a pro své útesy bývá nazýváno „korsickým Gibraltarem“.

Canaglia je vesnička s 20-ti stálými obyvateli je výchozím bodem túry k nejkrásnějším kaskádám na řece Manganello.

Filitosa je nejznámějším prehistorickým místem na Korsice. Vyskytuje se tu komplex pozůstatků megalitické kultury.

Jezero Melo leží ve výšce 1711 metrů, cesta k němu není příliš náročná, musíte překonat jen krátký skalní blok – zajištěný ocelovými řetězy a výstupy po žebřících. Voda jezera je i v parném létu velmi studená, nebo spíš ledová.

Kaňon Restonica patří k nejkrásnějším místům na Korsice. Jedná se o úzké horské údolí, kterým protéká stejnojmenná řeka. Nedaleko města Corte tak najdete panenskou přírodu, kterou tvoří žulová skaliska porostlá laricijskými borovicemi.

Sartène je korsičtějším městem než všechna ostatní na Korsice. Staré město je charakteristické svými schodišti a křivolakými stinnými úzkými uličkami, ve kterých na Vás dýchne duch minulosti krevní msty a pirátských výprav. Kamenné domky jsou leckdy téměř opevněné. Za zhlédnutí stojí již zmiňovaný kostel Ste-Marie, radnice, čtvrť Santa Anna a další.

Vizzavona je malá osada, skládající se z několika domů, kaple, restaurací a hotelu, seskupených kolem stejnojmenného nádraží na hlavní trati Korsických železnic z Ajaccia do Bastie.