ZAKAVKAZSKO – ARMÉNIE
27.06. - 02.07. 2020
12.09. - 17.09. 2020
03.07. - 08.07. 2021
| Termín | Č. zájezdu | Cena | ||
|---|---|---|---|---|
27.06. - 11.07. 2020 |
634 |
54 690 Kč
|
Zájezd již proběhl | |
12.09. - 26.09. 2020 |
639 |
54 690 Kč
|
Zájezd již proběhl | |
03.07. - 17.07. 2021 |
6304 |
56 190 Kč
|
Zájezd již proběhl |
Historické a tradiční křesťanské Arménie a Gruzie. Země orlů a vysokých hor, pastevců na koních a jejich stád. Země kamenných věží, opevněných vesnic a prastarých klášterů srostlých s krajinou. Země dračích kamenů, skalních kreseb pravěkého světa, kráterů vulkánů, bahenních sopek, ropných polí i tyrkysového jezera Sevan. Země bájných míst ze starých řeckých pověstí. Zde ležela Kolchida a právě zde bohové přikovali Prométhea k mohutnému Kazbeku. Ale hlavně země zvláštních, hrdých a neuvěřitelně pohostinných lidí…
Let do Jerevanu: obří schodiště Kaskáda, socha Matky Arménie, opera a bulváry, bývalé Leninovo náměstí s národní galerií a muzeem arménské historie, národní knihovna Matenadaran. Muzeum arménské genocidy Tsitsernakaberd. Exkurze ve výrobně slavného koňaku Ararat. Posvátný Ečmiadzin – „Vatikán“ arménské církve: hlavní katedrála Mayr Tachar, pokladnice. Starobylé kostely. Majestátní pevnost Amberd v pohoří Aragats, krátká túra. Kláštery Saghmosavank a Hovhannavank. Klášter Geghard (UNESCO) zčásti vytesaný do skály: místo, kde bylo uschováno svaté kopí. Garni – neuvěřitelně zachovalý antický chrám v nádherné horské scenérii.
Na jih k hranicím Turecka: čápi a tržnice s ovocem. Klášter Chor Virap – úchvatné výhledy na sopku Ararat (5137 m) a mezi skalami posazený klášter Noravank. Přes Selimův průsmyk (2410 m) a středověkou karavanseraj k jezeru Sevan. Noratus: pitoreskní hřbitov se starobylými kačkarovými kříži. Sevanavank s výhledy na jezero a prezidentskou vilu. Možnost koupele v průzračné vodě jezera téměř 2000 m nad mořem. Tunelem do horské dilidžanské přírodní rezervace. Dilidžan: tradiční kamenné domy s dřevěnými pavlačemi. Túra ke zříceninám zarostlých kostelů Juchtavank a na pravý arménský venkov s horskými loukami, lesy a zapomenutými vesničkami.
Od Sevanu přes etnické ruské vesnice Fioletovo a Lermontovo do kaňonu řeky Debed. Krátký výšlap k „arménskému Angkor Watu“ – ruinám kláštera Kobayr. Poslední arménský klášter – impozantní Haghpat (UNESCO). Cesta na hranice s Gruzií. Přejezd do Tbilisi. Prohlídka Tbilisi, asi nejkrásnějšího města Zakavkazska: staré město, Sameba – třetí největší pravoslavná katedrála světa, pevnost Narikala. Přejezd vojenskou silnicí do hor na sever se zastávkou u pevnosti Ananuri. Fotopauzy na horských vyhlídkách. Přes zimní lyžařská střediska do Kazbegi (1750 m). Výjezd terénními vozy ke kostelíku Nejsvětější Trojice do výšky 2200 m, za příznivých podmínek nádherné výhledy na pětitisícový Kazbek. Typická obranná věž, barevná travertinová skála.
Bývalé hlavní město Gruzie Mtscheta (UNESCO) – památky na počátky gruzínského křesťanství: skalní klášter sv. Kříže, katedrála Svetischoveli, kostel sv. Avrama, starobylé uličky, vinárny. Cesta na západ země, do kraje bájné Kolchidy (cíl výpravy argonautů pro Zlaté rouno). Kutaisi: klášter Gelati s asi nekrásnějšími freskami na Kavkaze a hrobem krále Davida Stavitele, katedrála Bagrati (UNESCO). Přírodní rezervace Sataplia s dinosauřími stopami, jeskyní a futuristickou vyhlídkou. Náročný přejezd horami do rázovitého kraje Svanetie (UNESCO) s majestátními štíty Kavkazu, obrannými věžemi a kamennými vesničkami, kde se zastavil čas. Moderní muzeum svanetské historie a archeologie. Terénními auty srdcem Svanetie do Ušguli, asi nejkrásnější vesnice regionu. Vysoké horské štíty, svérázní lidé, vynikající kuchyně.
Přejezd k Černému moři. Přístav a hlavní letovisko gruzínské černomořské riviéry – Batumi: botanická zahrada, pláže a koupání. Přes hory zpět do centrální Gruzie. Unikátně dochovaný středověký hrad Chertvisi. Symbol Gruzie – jeskynní klášter Vardzia vyhloubený ve 13 patrech nad sebou se stovkami mnišských cel a s 25 vinnými sklepy. Lázně Bordžomi s minerální vodou vyhlášenou po celém bývalém SSSR. Gori: Stalinův rodný dům, muzeum a neprůstřelný vagón. Skalní město Uplistsiche. Návrat do Tbilisi: návštěva národního muzea či tradičních sirných lázní a masáží v Abanotubani.
Odlet domů.
Hlavní a zároveň největší město Arménie je považováno za jedno z nejdéle trvale osídlených míst na světě. Původní staré sídlo Erebuni leží na kraji současného města, jehož moderní centrum bylo vystavěno až ve 20. stol. Město nabízí krásná zákoutí, památky, muzea a zároveň moderní společenský život. Jsou tu nákupní třídy s obchody zahraničních značek, restaurace, zahradní kavárny, prostě Paříž Kavkazu. Ekonomický rozvoj úspěšně překryl mnohé pozůstatky z dob Sovětského svazu.
Nachází se v parku Vítězství, kde se tyčí na 50m vysokém podstavci. Je to 23 m vysoká socha ženy bojovnice, na rukou držící meč a u nohou jí leží štít (podle návrhu architekta A. Harutyrenyana). Na podstavci původně stála socha Stalina, ale po jeho smrti, když byl odhalen jeho kult osobnosti, byla odstraněna (1967). Uvnitř podstavce je muzeum, které je z velké části věnováno bojům o Náhorní Karabach z let 1988-1994.
Ararat je legendární arménská brandy, jejíž tradice sahá až do roku 1887. V Arménii se místo arménské brandy téměř výhradně používá označení koňak. Značka Ararat se těší velké popularitě. K jejím milovníkům údajně patřil Winston Churchill i Frank Sinatra. Patří jí uznání i od francouzských mistrů, což je nejvyšší možná poklona. Koňak je destilován dvakrát. Po první destilaci má 24 procent alkoholu a po druhé 70.
Je město nedaleko Jerevanu. Arménie se v roce 301 stala první zemí světa, která přijala křesťanství za své státní náboženství, a krátce nato se stal Ečmiadzin sídlem Arménské apoštolské církve. Ačkoliv tomu tak nebylo nepřetržitě, i dnes je hlavním sídlem patriarchy arménské církve (katholikose) a jako takový nejposvátnějším místem pro všechny Armény, jehož význam lze přirovnat k významu Vatikánu pro katolíky. Významné chrámy tohoto svatého města se od roku 2000 nachází na Seznamu světového dědictví UNESCO. Nachází se zde Mayr Tachar, Kostel svaté Gajane a Kostel svaté Hripsime.
Stojí na místě někdejšího pohanského chrámu. Ačkoliv se dochovaly části staveb ze 4. a 5. století, většina toho, co zde vidíte dnes, pochází z rozsáhlé renovace v 17. století. Oltář stojí na místě údajného božského zjevení svatého Řehoře. V roce 2001 katedrálu navštívil papež Jan Pavel II.
Pevnost původem ze 7. století se rozprostírá na svazích hory Aragac v nadmořské výšce 2300 m n. m. nad soutokem řek Arkashen a Amberd. Název Amberd znamená v arménštině „pevnost v oblacích“.
Byl založen již ve 3. stol. jako jeskynní klášter. Hlavní kaple zasvěcená Panně Marii však byla vystavěna až v roce 1215. Geghardský klášter zahrnuje množství kostelů a hrobek, přičemž většina z nich je vytesána přímo do skály. Nachází se v údolí Azat. Na seznamu světového dědictví UNESCO se nachází od roku 2000. Podle legendy zde byla kdysi uchovávána část kopí, kterým byl jedním z římských vojáků probodnut na kříži Ježíš. Podle tohoto trnu se také tento skalní klášter jmenuje.
Kláštery arménské apoštolské církve ze 13. stol., tyčící se nad vysokým impozantním kaňonem řeky Kasakh.
Chrám Garni je antická stavba v iónském stylu, který se nachází ve stejnojmenné vesnici. Jde o jedinou stojící antickou budovu se sloupořadím na území Arménie i bývalého Sovětského svazu. Pravděpodobně ji roku 77 našeho letopočtu vybudoval král Tiridates I. jako chrám slunečního boha Mihira. Budova se zřítila 4. června 1679 následkem zemětřesení, v letech 1969 až 1975 byla zrekonstruována. V sousedství se nacházejí pozůstatky římských lázní s mozaikou.
V historii arménské apoštolské církve má výjimečné postavení. Nachází se na pláních Araratu, blízko hranic s Tureckem. Za jasného dne je zde skvělý výhled na sopku Ararat.
Jméno kláštera znamená „hluboká studna” a vztahuje se k úplným počátkům křesťanství v Arménii. Právě na tomto místě kdysi bývalo hlavní město tehdejší Arménie, které kolem roku 300 vládl pohanský král Tiridates III. Ten nechal uvěznit Grigora Lusavoriče, budoucího svatého Řehoře za to, že odmítl obětovat pohanské bohyni Anahit. Třináct let žil Grigor v hluboké jámě pod místem dnešního kláštera, dokud ho odtamtud nenechala vyvést králova sestra, protože měla sen, že Grigor je jediný, kdo dokáže krále uzdravit ze šílenství, které ho postihlo. Tak se i stalo a král poté sám konvertoval ke křesťanství a v roce 301 vyhlásil Arménii první zemí, kde se křesťanství stalo národním náboženstvím.
Největší jezero v Arménii ležící v nadmořské výšce cca 1900 m n.m. Je napájeno 28 přítoky, jediný odtok, řeka Hrazdan, odvádí pouze 10 % vody, zbytek se odpařuje. Okolí jezera má mnohem chladnější klima než pláně kolem Jerevanu, přesto je oblíbeným cílem odpočinku. Jezero umožňuje koupání, projížďky na lodi nebo windsurfing, v místních restauracích můžete ochutnat rybí speciality. Často navštěvovaný je klášter Sevanavank na poloostrově vybíhajícím do jezera. Na jižní straně jezera je klášter Hayravank.
Klášterní komplex na poloostrově na severozápadním břehu jezera Sevan byl založen v roce 874 princeznou Miriam, kdy se Arméni vymaňovali z dvousetletého arabského porobení a sílícího vlivu islámu. Klášter byl původně postaven na jižním pobřeží malého ostrova. Po umělém odtoku jezera Sevan, které začalo v době Josepha Stalina, hladina vody klesla asi o 20 metrů a ostrov se změnil na polostrov. Klášter se skládá z dvou kostelů: Surp Arakelots a Surp Astvatsatsin.
Lázeňské město v provincii Tavuš na severozápadě Arménie. Místními je město nazýváno „Arménské“ nebo „malé Švýcarsko“. Je jedním z nejdůležitějších lázeňských rezortů v Arménii. Leží v nadmořské výšce kolem 1500 m uvnitř stejnojmenného národního parku, množství okolních lesů, hory a vzdálenost od dalších měst jej činí ideálním sídlem pro řadu arménských umělců, skladatelů, filmařů.
Ulice „Šarambejan“ je chráněna jako „staré město“, je na ní několik řemeslnických dílen, galerií a muzeum.
Hlavní město Gruzie, „perla Kavkazu“, se rozprostírá na pahorcích kolem řeky Mtkvari. Je křižovatkou kultur a náboženství, je tu silně zastoupena arménská menšina, nachází se tu i mešita a synagogy. Centrum města tvoří náměstí Svobody se sochou sv. Jiří a třída Rustaveli s budovami Národního muzea, opery a s obchody v západním stylu. Nejlepší výhled na město nabízí starobylá pevnost Narikala s vysokými obrannými zdmi. Ve čtvrti Abanotubani je možné navštívit tradiční sirné lázně.
Na konci gruzínské vojenské dálnice, téměř na hranicích s Ruskem, se nachází městečko Stepancminda, dříve oficiálně a nyní stále mezi lidmi nazývané Kazbegi. Leží ve výšce 1 700 m n. m. přímo pod nádhernou horou Kazbek (5033 m n.m.), 160 km na sever od Tbilisi. Dříve malá poutní osada je nyní centrem turistického ruchu, výchozím bodem pro výstup ke kostelu svaté Trojice a na horu Kazbek a další turistické vycházky po horských loukách v přilehlé přírodní rezervaci.
Je historická provincie v severozápadní části Gruzie (UNESCO), kterou tvoří nebetyčné štíty s četnými ledovci, dlouhá zelená údolí a malé středověké vesničky s unikátními strážními věžemi, kdysi bránící území před nájezdy kočovníků. Oblast je velmi bohatá přírodně i historicky a patřičně hrdá na své kulturní dědictví. Svaneťané mají vlastní jazyk a své tradice. Hlavním turistickým střediskem je město Mestia s dobrým zázemím, a dokonce s vnitrostátním letištěm.
Je třetí největší město Gruzie a zároveň hlavní město autonomní republiky Adžárie. Adžarové jsou etnicky i jazykově stejní jako Gruzíni, vyznávají však většinou islám. Batumi leží na pobřeží Černého moře a je velkým centrem letní dovolené. K příjemné atmosféře přispívají i třítisícové vrcholky Malého Kavkazu, které ale mají za následek poměrně vysoký počet srážek. Oproti jiným gruzínským městům nemá bohatou historii, většina staveb pochází z doby před více než 100 lety, kdy se město bouřlivě rozvíjelo.
Připravili jsme pro Vás katalog zájezdů 2020.
Katalog si můžete prohlédnout online nebo si stáhnout do počítače nebo Vám zašleme katalog poštou. Stačí vyplnit jednoduchý online formulář.