Katalog 2020
Připravili jsme pro Vás katalog zájezdů 2020.
Katalog si můžete prohlédnout online nebo si stáhnout do počítače nebo Vám zašleme katalog poštou. Stačí vyplnit jednoduchý online formulář.
| Termín | Č. zájezdu | Cena | ||
|---|---|---|---|---|
13.11. - 13.12. 2020 |
753 |
83 590 Kč
|
Zájezd již proběhl |
Bangladéš – neprávem opomíjená země s tolika pozoruhodnými místy, že budete žasnout. Nádherné mešity, hinduistické chrámy a paláce. Největší mangrovový prales na světě (domov bengálského tygra). Pestrá směsice různých etnik. Země skrz na skrz protkaná vodními toky, na nichž se odehrává značná část života místních obyvatel. Návštěva čtyř svazových států nejvýchodnější části Indie. Západní Bengálsko – bývalé hlavní město Indie Kalkata. Malý stát Méghálaj, v překladu trefně Příbytek mraků, s nejdeštivějším místem na světě. Ásám s nekonečnými čajovými plantážemi, veletokem Brahmaputrou (říční delfíni) či národním parkem Kaziranga (největší koncentrace nosorožců na planetě, sloni, šance vidět tygry). Výprava za bývalými lovci lebek do tajemného Nágska a účast na výpravném festivalu Hornbill tradičních zvyků domorodých kmenů. Zájezd si vychutnají profesionální i amatérští fotografové (ti se zde mohou něco přiučit), a nejen oni. Možnost společného fotografování a hodnocení snímků s průvodcem zájezdu (a zkušeným amatérským fotografem – vítězem národního kola fotosoutěže National Geographic na téma reportáž).
Let do hlavního města Bangladéše, ale i všech rikšů světa (na 400 000!) – Dháky: moderní budova parlamentu, arménský kostel, mešita Sitara s nádhernými mozaikami, nejstarší hinduistický chrám Dhakeswari, starobylé domy s dílničkami (šperky z lastur), bazar Šankaria.
Autobusem k Bengálskému zálivu do přístavu Čitagong a dále do vnitrozemského Rangamati, města na jezeře Kaptai. Výprava za menšinovými etniky Čakma, Mru, Mizo, Mohu a Kuki žijícími v horách kolem jezera. Plavba loďkou po vesničkách na březích jezera, návštěva bambusových buddhistických svatyní.
Na jižní cíp země u hranic s Barmou do největšího (a jediného) přímořského letoviska Cox ´s Bazar: několik desítek kilometrů dlouhá pláž, rybářský přístav, dřevěný barmský klášter. Kmenové území osídlené barmskými uprchlíky. Bývalé hlavní město Arakanského království – Ramu (Lama) Bazar: barmské buddhistické kláštery a chrámy.
Podél pobřeží zpět do Čitagongu, druhého největšího města země: pohřebiště lodí, rybářský přístav, barevná tržnice. Zpět do Dháky, odtud autobusem a trajekty přes nejširší ramena Bengálské delty veletoků Gangy a Brahmaputry do měst Khulna a Mongla. Výlet do města Bagerhat: mešita Šait Gumbád.
Třídenní výlet lodí do nitra delty největším mangrovovým pralesem na světě až k pobřeží Bengálského zálivu do národního parku Sundarbans: největší světová populace bengálských tygrů, krokodýli, říční delfíni, opice, axisové. Výstup na pozorovací věž nad džunglí, stopování tygrů, návštěva vesnice prostitutek na břehu řeky. V době výletu plná penze a spaní na lodi.
Plavba koloniálním kolesovým parníkem (v kajutách 1. třídy) spletí úzkých kanálů řek Madhumati, Tetulia a Meghna přes Barisal a Čandpur zpět do Dháky. Zkusíme fotografickou reportáž z celodenní plavby unikátním plavidlem?
Prohlídka Dháky: říční přístav Sadarghat a loděnice na toku Burigangy s nepředstavitelným množstvím lodí, loděk a lodiček. Fotografování mumraje na řece, v docích a dílnách u řeky. Mughalská pevnost Lalbagh aj. Přejezd na severovýchod země.
Šrímangal – čajové centrum Bangladéše v nejmalebnější části země. Vesnice Džaflong na hranici s Indií: primitivní těžba stavebních kamenů v hraniční řece. Přechod hranice do indického státu Méghálaj. Odjezd do „Skotska Východu“ – Šilaungu: muzeum Don Bosco, tržnice Iew Duh. Výlet do Čérápundží na nejdeštivější místo světa, jeskyně Mawsmai a vodopád Noh Kalikai.
Přejezd do Ásámu. Hlavní město Guváhátí: posvátné hinduistické chrámy Kamakhya a Uma Nanda, plavba po Brahmaputře s možností pozorovat říční delfíny, chrám Devíti planet – Naba Graha. Safari na slonech v národním parku Kaziranga (nosorožci, tygři, panteři, sloni, sambarové). Kdo udělá nejlepší fotku jednorohého nosorožce?
Cesta krajem orchidejí do Kohimy – metropole Nágska, izolovaného indického státu – oblasti bývalých lovců lebek. Zastávka u jezera Barapáni. Účast na setkání příslušníků různých kmenů Nágska – jedinečném festivalu Hornbill: válečné tance lovců lebek, tradiční písně, hry, tetování i místní speciality k jídlu. Atmosféru festivalu se pokusíme zachytit našimi fotoaparáty. Chonoma – místo posledních britsko-nágských bojů. Kulturní centrum kmene Konyak – Mon a nedaleké vesnice původních lovců lebek Longwa nebo Singha Chingnyu. Tetované obličeje i těla.
Přejezd do „Tea City of India“ Dibrugarhu, města obklopeného čajovými plantážemi na široké Brahmaputře s novým nejdelším silničním a železničním mostem Indie (délka 4940 m). Odlet do metropole Bengálska a nejdrsnějšího indického města – Kalkaty: památník královny Viktorie, chrám bohyně Kálí, misie Matky Terezy, botanická zahrada, květinový trh, Howrah – nejrušnější most světa, běhající rikšové. Odlet domů.
Dháka je hlavním městem Bangladéše a leží na veletoku Brahmaputra. V 17. st. nabyla na významu, neboť se stala středem zájmu Holanďanů, Britů a Francouzů, kteří tu obchodovali. Město se může pyšnit ekologickou dopravou, protože v něm na každém kroku potkáme typickou rikšu. Veřejné doprava tu zatám nefunguje. Obybatelstvo tvoří Bengálci, pro které je typická pohostinnost a fakt, že je většinou zastihnete žvýkat betelové listy a popíjet čaj.
Největší hinduistický chrám v Bangladéši, nachází se v Dháce. Byl postaven ve 12. století, ale současný architektonický styl chrámu nelze datovat do tohoto období kvůli četným opravám, rekonstrukcím a přestavbám, ke kterým došlo v průběhu času. Je součástí slavného Shakti Peethas na indickém subkontinentu. Chrám Dhakeshwari je centrem společensko-kulturní i náboženské činnosti. Každý rok se v Dháce koná největší oslava Durga Puja (nejdůležitější událost v bengálském hinduistickém kalendáři).
Druhé největší město v Bangladéši a zároveň jeho hlavní vývozní a dovozní přístav. V minulosti sloužil jako bráno do celého Bengálska. Vystřídala se tu nadvláda Portugalců, poté Britů a nakonec Pákistánců, až v roce 1971 byla vyhlášena nezávislost Bangladéše. Jako důsledek má město po Dháce njevětší kulturní diverzitu.
Umělě vytvořené vnitrozemské jezero Kaptai bylo spolu s přehradou vybudováno na řece Karnaphuli jako součást projekt na postavení hydroelektrárny. Jezero se nachází na jihovýchodě Bangladéše, je průměrně hluboké 30 metrů a největší v Bangladéši.
Cox’s Bazar je přístavní město v jihovýchodním Bangladéši. Ekonomika město je založena převáýně na turistickém ruchu. Důvodem je nejdelší písečná pláž na světě, měřící 125 km. Město bylo založeno koncem 18. století uprchlíky z Arakanského státu, které vedl britský diplomat Hiram Cox, podle kterého je město pojmenováno menováno.
Je největší řeka Indie, která mimo jiné protéká i Bangladéšem a ústí do Bengálského zálivu. Je 2510 km dlouhá. Povodí má rozlohu 1 120 000 km2. Společně s Brahmaputrou vytváří jednu z největších delt na světě, která má složitou strukturu. Dělí se na dvě části. Severní nezatopovaná část delty má dobře živenou úrodnou půdu, která je pokrytá převážně plantážemi rýže. Jižní zatopovaná část delty je rozlohou menší. Nazývá se Sundarbans a pokrývají jí džungle a bažiny. Nacházejí se zde rozsáhlé mangrovníkové porosty a vyskytuje se tygr indický.
Je 2 900 km dlouhá. Povodí má rozlohu 935 000 km2 . Delta Gangy a Brahmaputry (Džamuny) se také nazývá Bengálská. Toto území má rozlohu asi 80 000 km².
2. největší přístav v zemi. Mongla je bránou pro turistické lodě cestující na dvě místa světového dědictví UNESCO v regionu, včetně Sundarbans a mešity Bagerhat.
Indický národní park v Západním Bengálsku leží v deltě řeky Gangy. Nacházejí se zde největší mangrovníkové porosty na světě. Mangrovy jsou charakteristické opěrnýmni a dýchacími kořeny, které se vlivem vodní hladiny zaplavují. Součástí parku je rezervace určená na ochranu vzácného bengálského tygra. V roce 1985 byl park zapsán na seznam UNESCO.
Neúplný komplex pevnosti Mughal ze 17. století, který stojí před řekou Buriganga v jihozápadní části Dháky. Pevnost nebyla nikdy dokončena a dlouhou dobu neosídlena.
Městečko Šrímangal je nejenom centrem nejmalebnější části země, ale také čajovým centrem Bangladéše. S pěstováním čaje zde začali už v roce 1857 Britové. Dokonce si tehdy přivezli zkušené pracovní síly z indických států Ásám, Urísa a Bihár. Polovinu plantáží stále vlastní velké britské společnosti a sběru čaje se věnují téměř výhradně potomci původních přistěhovalců z Indie.
Malý stát v severovýchodní Indii. Jeho jméno znamená v sanskrtu „příbytek mraků“. Sousedí s Ásámem na severu a Bangladéšem na jihu. Hlavní město je Šilaung. Chudý stát, hlavní úlohu v ekonomice má zemědělství. Díky horám a tomu, že leží na severu Indie, má většina státu horské subtropické klima. Přezdívá se mu proto „Skotsko východu“.
Je nejvlhčím městem na světě, ročně tu spadne průměrně 12 m srážek. Tato oblast je tak vlhká proto, že náhle stoupající horské pásmo zachycuje vlhkost monzunů přicházejících od Indického oceánu.
Název pochází z jazyka kmene Khasi a znamená to „skočit z Ka Likai“ podle ženy Likai, která skočila z útesů vedle vodopádů. Vodopády se nachází v nadmořské výšce 1239 metrů. Noh Kalikai jsou nejvyšší vodopády v celé Indii a dosahují výšky 340 metrů.
Asám je severovýchodní stát Indie s rozlohou rovnající se České republice a obyvatelstvem přes 26 milionů lidí. Většina území státu leží v nížině řeky Brahmaputra a na severu se zvedají hory do výšky naší Sněžky. Pěstuje se tu odrůda čaje Assam, rýže, kurkum, bambus a juta. Největší ekonomickm příjmem jhe těžba ropy a zemního plynu spolu s vývozem hedvábí.
První zmínky o městě se objevují už ve starém eposu Mahábhárata. Mezi 6. stol. po Kr. a 11. stol. po Kr. hrálo významnou ekonomickou a strategickou roli v regionu. S příchodem islámu ve 12. stol. město upadá. V současné době je Guváhatí jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících měst v Indii. Je domovem největší indické burzy s čajem.
V sanskrtu název znamená „devět nebeských těles vesmíru“ a je devíti astronomickými těly a božstvy v hinduismu a hindské astrologii. Jsou to Slunce, Měsíc, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše, Saturn a dva měsíční uzly (severní a jižní).
Národní park Kaziranga se nachází v Ásámu a je chráněný jako Světové dědictví (od r. 1985). Žije zde tygr indický, nosorožec indický, slon indický, sambar indický a další vzácné druhy. Historie parku sahá k počátkům 20. století.
Nagaland je hornatý stát na severovýchodě Indie. Žije zde přibližně 2 miliony lidí, z toho 12 hlavních kmenů původních obyvatel Nágů. Pozoruhodné je, že 90% obyvatel jsou náboženstvím křesťané. Nágové žijí v opevněných vesnicích. Jejich život je plný rituálů a tradic. Hodně rozšířené je tetování (i na obličeji). Do poloviny 20.st. Některé kmeny praktikovaly mezikmenový lov lebek, až byly pokřesťanštěni protestantskými misionáři. Dnes se živí převážně zemědělstvím.
Leží v Nágsku na severovýchodě Indie. Jedná se o krásné umělé jezero vytvořené díky vybudování masivní hydroelektrické přehrady přes řeku Umiam. Jezero je významné pro vodní sporty.
Hornbillský festival je oslavou, která se koná každý rok od 1. do 10. prosince v Nagalandu v severovýchodní Indii. Nazývá se také „festival festivalů“. Týdenní festival spojuje všechny v Nagalandu. K vidění jsou tradiční umění, která zahrnují obrazy, řezby ze dřeva a sochy. Mezi hlavní přednosti festivalu patří tradiční výstava Naga Morungs a prodej umění a řemesel, stánky s jídlem, stánky s bylinkovou medicínou, květinové show, kulturní směs – písně a tance, módní přehlídky, soutěž krásy, tradiční lukostřelba, zápas Naga, domorodé hry a hudební koncert. Festival odhaluje kulturu a tradici kmenových národů a posiluje identitu Nagalandu jako jedinečný stát v indické federální unii. Nagové považují své festivaly za svaté, takže účast na těchto festivalech je nezbytná.
Dibrugarh je město ve státě Assam v Indii a je rozvíjejícím se komunikačním a průmyslovým centrem severovýchodní Indie. Toto krásné město je bránou do tří čajových čtvrtí Tinsukia, Dibrugarh a Sivasagar. Tyto tři oblasti vypěstují přibližně 50% indické čajové plodiny Assam, a proto se Dibrugarh nazývá také „čajové město Indie“. Dibrugarh se nachází 439 km východně od Guwahati, největšího města indického státu Assam. Nachází se zde nejdelší silniční a železniční most Indie – Bogibeel, který se rozkládá přes Brahmaputru. Jeho odkončení trvalo 200 měsíců a je 4,94 km dlouhý.
Kalkata je hlavní město Bengálska a leží na břehu řeky Huglí. Podobně jako v celé Indii tu část dopravy obstarávají motorikšové a cyklorikšové Je to město, kde žila a působila dnes blahořečená Matka Tereza, která svůj život zasvětila boji proti chudobě. V kotrastu s chudobou tu vidíme perfektně udržovaný park Maiden spamátkami z viktoriánské éry.
Je neodmyslitelným symbolem Kalkaty. Most přes řeku Huglí byl postaven mezi lety 1937–1943, měří 705 m a každodenně ho využívá 150 tisíc automobilů a více než 4 miliony chodců.
Chrám zasvěcený krvelačné bohyni Kálí patří mezi 51 posvátných míst, tzv. šakti píth, jež se podle hinduistů vyznačují vysokou koncentrací energie. Na vyobrazeních mívá mimo jiné tmavě modrou barvu, vyplazený jazyk a čtyři ruce.
Připravili jsme pro Vás katalog zájezdů 2020.
Katalog si můžete prohlédnout online nebo si stáhnout do počítače nebo Vám zašleme katalog poštou. Stačí vyplnit jednoduchý online formulář.